Správné sezení a držení psacího náčiní

Je vhodné, aby dítě mělo na psaní a kreslení svůj pracovní kout se správně vysokou židli. Při práci by mělo sedět na celém sedadle, nohy by měly být opřené o podlahu, ruce o pracovní desku, tělo by mělo být mírně nakloněné dopředu, nemělo by se dotýkat hrany stolu. Dlaň levé ruky (u leváků pravé ruky) lehce přidržuje nakloněný papír nebo sešit. 

Pokud vidíte, že vaše dítě drží tužku či pero nesprávně, upozorněte na chybu a opravte ho. Dětem můžeme pro přiblížení říci, že prostředníček = postýlka pro tužku, palec = peřinka, kterou se tužka přikryje a ukazováček = polštářek. Když dítě stáhne prostředníček nahoru vedle ukazováčku a drží tužku nesprávně, neozve se “zase špatně“, ale třeba  "tužka zase spadla z postýlky". Pro malého školáka je to zpráva, že tužka je nešikovná – ne on. A taky je to trochu legrace, takže můžeme zasáhnout i častěji, aniž má dítě pocit, že je nešika.

 

Pro nácvik správného držení tužky je dobré využívat trojhranný program (trojhranné pastelky, trojhranný nástavec na tužku...). Praváci i leváci by měli držet psací náčiní stejným způsobem, odlišnost je pouze v tom, že pravák tužku táhne a levák ji před sebou lehce tlačí (nikoli tlačí na ni).

Tužka by měla být dlouhá tak, aby přesahovala přes zápěstí, držíme ji asi 2 - 3 cm nad špičkou a její druhý konec směřuje k rameni. Papír je nakloněný mírně vlevo.


Správné, nejobvyklejší a také nejpohodlnější držení tužky využívá tří prstů – na posledním článku prostředníku tužka leží, bříško ukazováku (ukazovák není prohnutý, to je známka přílišného tlaku) a bříško palce ji shora přidržují. Ostatní svaly ruky jsou uvolněné a dovolují snadnou manipulaci s tužkou do různých směrů. Pohyb vychází z ramene.
 

 

 (zdroj text: www.vasedeti.cz/skolka/zs/grafomotorika)